S historickými předměty se každodenně setkává ve svém zaměstnání mnoho lidí, ke kterým patří i restaurátoři, jež mají za úkol dávat je do pořádku a udržovat v dokonalém stavu. Odborníci, kteří pracují v restaurátorských dílnách, jsou natolik zdatní, že dokáží i chybějící část nějaké textilní památky dotvořit takovým způsobem, že je to od okolního originálu k nerozeznání. Jejich úkolem je ale i čištění těch památek, které se zachovaly sice vcelku a nic jim neschází, ale na které sáhl zub času alespoň umazanou nebo zaprášenou rukou.
· Dalo by se říci, že čištění je tou nejběžnější činností, kterou v těchto ateliérech jejich pracovníci provozují.
· Protože i před odborným restaurováním je zapotřebí nejprve dát textilii z hlediska čistoty do pořádku.
Poté, co se zjistí míra a způsob znečištění, může se přistoupit k řešení problému. Testy nejprve odhalí, jestli jsou použité barvy stálobarevné.
o Jestliže mají pracovníci jistotu, že nebudou barvy zapouštět, mohou zvolit takzvanou mokrou cestu. Což je odstraňování nečistot pomocí vodní lázně s přídavkem některého vhodného chemického přípravku.
o Pokud by mohl restaurovaný gobelín (nebo jiná památka) doznat tímto způsobem úhony, pak nastupuje suchá cesta. Což znamená, že bude práce probíhat pomocí čistící pěny.
Zásah, který není vidět
Jestliže se jedná o starožitné potahy z křesel nebo pohovek, pak se opatrně z tohoto nábytku sejmou a poté se upnou do speciální sítě. Toto opatření se provádí z toho důvodu, aby neztrácely svůj původní tvar. Po vyčištění (nebo i opravě) se mohou opět načalounit k původnímu nábytku.
· Práce restaurátorů je sice krásná, ale také velice zodpovědná.
· Jeden nešetrný zásah by mohl zničit věc, která má nevyčíslitelnou historickou hodnotu.
Proto v těchto dílnách pracují opravdoví profesionálové.