Jako malý jsem sbíral především poštovní známky. Byla to doba, kdy se ještě posílaly dopisy a pohlednice ve velkém, takže se daly známky bez problémů sehnat a byly současně jak krásné, tak i poučné. Protože leccos vypovídaly třeba i o té části světa, která byla pro našince nedosažitelná.
Nebo jsem sbíral mince. Nejen ty platné, ale i ty staré. A byť neměly velkou hodnotu, protože bych se tehdy na cennější exponáty nezmohl, byly zajímavé.
A dnes? Dnes prý někteří lidé sbírají kratom. A pokud nevíte, co je kratom, stejně jako jsem to donedávna nevěděl ani já, mohu vám ho trochu popsat. Je to vlastně v případě, se kterým se u nás potkáme, jemně mletý prášek pro sběratelské účely, který je určen dospělým osobám. Což je pro mě poněkud udivující, protože já bych osobně něco takového nesbíral. Ale prý je to skutečně pro naše lidi sběratelský předmět. Který na mě vzhledově působí možná ještě jako potravina či doplněk stravy, kterým ale není. Protože se tento prášek (respektive extrakt nebo kondenzát) u nás neprodává, aby byl konzumován. A také u nás není dáno, jak by se měl případně konzumovat, v jakých dávkách, a není to tedy něco, co by bylo určené ke vnitřnímu užití. Má se skutečně jenom sbírat. A to samozřejmě ten laboratorně testovaný a pouze dospělým lidem distribuovaný.
Na takovém sběratelství je dobré prý i to, že si ho lze objednávat i ve velkém množství, malo- i velkoobchodně, a to i v akcích a se slevou. Takže tuto psychomodulační látku může sbírat zřejmě každý z nás dospělých.
Ale my lidé jsme asi divní. Jakkoliv se jedná o sběratelský předmět, jsou prý tu určitá rizika spojená s jeho užíváním a v budoucnu se bude zřejmě muset uvádět i informace o dávkování, hrozících vedlejších účincích a interakci s jinými látkami. Takže zřejmě někdo tento sběratelský materiál konzumuje, ač se to nemá. Asi podobně jako já za mladých let, kdy jsem také olizoval poštovní známky.